Wellbid – Splněné sny

Nedávno jsem měla dost zvláštní, ale zajímavý sen. Jednoho slunečného dne jsem se procházela po parku. No nebyl to obyčejný park. Listí nebylo zelené ale barevné – růžové, fialové, červené. Ptáci létající nademnou vydávaly krásné zvuky. Veverky se lidi nebáli, naopak – přicházeli k nim a skákali jim po rukou. Lidé také byli zvláštní, všichni se usmívali.

U chodníku, kterým jsem šla ležel velký pytel. Nevěděla jsem, co v něm je. Nepevně jsem ho otevřela. Uvnitř se nacházelo mnoho malých mincí. Nebyly to peníze. Na každé z nich byl nápis „bid“. Nevěděla jsem, na co jsou ty „bidy“, proto jsem pytel zavřela.Spostrehla jsem na něm ale malou mapu, která vedla do nějaké velké továrny s názvem „wellbid – Splněné sny“. Přestože jsem nevěděla, co mě čeká, vzala jsem pytel na ramena a šla jsem tím směrem. Myslela jsem si, že pytel bude těžký, no byl lehounký jako pírko.

[pullquote]Nad stolem visely hodinky, no jiné, než ty v našem světě. Měřili sekundy do konce aukce. Zůstalo 10 vteřin, když první osoba položila 3 bidy a za ní jiní.[/pullquote]

Když jsem přišla na místo, před očima jsem měla velkou, krásnou budovu. Bála jsem se vejít dovnitř, ale riskla jsem to. Neuvěřitelné! Bylo tam neuvěřitelně mnoho pokojů a předemnou stála vitrína s obchodními podmínkami a lidé, kteří všem všechno vysvětlovali a ukazovali, jak hrát. Přistoupila jsem k jednomu z nich a zeptala jsem se, o co tady vlastně jde. Vysvelila mi, že za každými dveřmi jsou nějaké předměty. Za některými jsou nákupní poukázky, za druhými telky a za třetími zase konzole, telefony atd. Řekla, že na hru je třeba mít bidy. Měla jsem plné pytel, tak jsem se rozhodla zkusit své štěstí na Aukci o nákupní poukázku. Otevřela jsem dveře a uviděla jsem několik desítek osob a několik tisíc různých poukázek a karet.

28listopadaMFPomyslela jsem si, že na začátek to trochu budu sledovat. Poukázky byly roztřízeny na hromádky. Moje pozornost byla zamíření na lidi, jenž seděli u stolu, na kterém byla položena nákupní poukázka Amazon. Nad stolem visely hodinky, no jiné, než ty v našem světě. Měřili sekundy do konce aukce. Zůstalo 10 vteřin, když první osoba položila 3 bidy a za ní jiní. Lidé se určitě navzájem neviděli, protože bojovali do úplného konce a neviděli tu zatvrzelost vyrytou na tvářích jiných hráčů. V jednu chvíli byli již pouze dva hráči. Jeden z nich zavolal jakéhosi robota, vložil do něj 150 Bidů a odešel od stolu. Automat bojoval se hráče. Všichni přítomní měli na rukou speciální hodinky, na které dostávaly oznámení.

[pullquote]Začala jsem dražit telefon, televizor, parfémy. Všechny aukce jsem vyhrála, což bylo dost šokující.[/pullquote]

Začala jsem hrát na jiné aukci a mou převahou bylo to, že jsem všechny viděla. Tak, jako bych měla jakousi moc a k tomu jsem ještě měla plný pytel Bidů. Do aukce o nákupní poukázku v hodnotě 50 eur zbylo posledních 30 sekund. Sedla jsem si do křesla a začala jsem hrát. Já, všechnovidící, jsem věděla, že protihráči mají málo Bidů. Jako první jsem na stůl vyložila 3 bidy a tak začala hra. Po několika příhozech jsem vyhrála mou první aukci. Na mých hodinkách se ukázala zpráva, že cena je již připravena k odběru u únikových dveřích. Tato aukce byla snadná, proto jsem šla na další. Začala jsem dražit telefon, televizor, parfémy. Všechny aukce jsem vyhrála, což bylo dost šokující. No těšilo mě to. Dostala jsem zpráv, že víc už vyhrát nemůžu, protože mám limit pěti aukcí. Šla jsem tedy k východu a převzala jsem si všechny výhry. Vzala jsem si je domů… Vzbudila jsem se. Škoda, že to byl jen se…

 

Zdravím všechny spoluhráče.

 

Author: wellbid

Share This Post On

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *